• Proč se vyhazuje tolik potravin?
• Plánujte si jídla s nákupním seznamem
• Jak nakupovat rozumně a bez odpadu?
• Vyplatí se nákup do zásoby?
• Zbytky nepatří do koše – dají se kreativně využít
• Vyplatí se sdílet jídlo, na které nemáme čas

Zero Waste je stále rostoucí trend, jehož cílem je maximalizovat využití dostupných potravinových produktů a minimalizovat odpad. S trochou nápaditosti, jako je správné plánování jídel a efektivní využití zbytků, můžeme nejen snížit náš negativní dopad na životní prostředí, ale také ušetřit peníze. Zavedením několika jednoduchých návyků při každodenním vaření budeme odpovědnější jak k našim financím, tak k budoucnosti planety. Vyplatí se naučit několik osvědčených metod, které pomohou zavést princip nulového odpadu v kuchyni a umožní vám připravovat chutná jídla ze zbytků a zároveň zajistit vyvážené plánování jídel.

Proč se vyhazuje tolik potravin?

Plýtvání potravinami má mnoho příčin. Jednou z hlavních je nepochopení spotřebiteli označení na obalech produktů. Podle zprávy „Consumer Empowerment in the EU“ Komise až 18 % občanů EU má potíže s interpretací formulace „minimální trvanlivost do“. To ukazuje na potřebu zpřesnit tyto termíny, aby se předešlo zbytečnému plýtvání potravinami. Je třeba poznamenat, že produkty s tímto označením lze při správném skladování i po uplynutí data spotřeby bezpečně konzumovat.

Produkty s označením „spotřebujte do“ naopak vyžadují rychlou spotřebu před uvedeným datem. Pouze u těchto položek hrozí po uplynutí data zhoršení kvality nebo bezpečnosti potravin. Pokud pochopíte rozdíl mezi těmito dvěma označeními, můžete lépe spravovat své zásoby a snížit množství vyhozených potravin.

Plánujte si jídla s nákupním seznamem

Snížení plýtvání potravinami začíná vědomým plánováním jídel. Vytvořením týdenního menu můžete přesně určit, jaké produkty potřebujete, což zabrání zbytečným nákupům a zásobování. Klíčem k úspěchu je vytvoření nákupního seznamu, který nejenže zabrání impulzivním výdajům, ale také účinně sníží plýtvání potravinami.

Jak nakupovat rozumně a bez odpadu?

Pro efektivní snížení plýtvání potravinami se vyplatí začít vědomým přístupem k nákupům. Klíčovým aspektem je vybírat produkty, které jsou nejen rozmanité, ale také k sobě ladí. Tímto způsobem můžete místo toho, abyste několik dní po sobě jedli stejné potraviny, připravit řadu chutných jídel. Snažte se kupovat suroviny, které se snadno kombinují, abyste mohli připravit zdravá a výživná jídla. Hotové produkty jsou sice praktické, ale často dražší a méně zdravé a při jejich výrobě vzniká více odpadu. Příprava jídel z přírodních surovin je lepší jak pro vaše zdraví, tak pro životní prostředí.

Dobré řešení je také nakupovat produkty podle váhy, zejména ty, které lze skladovat v opakovaně použitelných nádobách, jako jsou sklenice nebo bavlněné pytlíky. Tím můžete koupit přesně tolik, kolik potřebujete, a vyhnout se riziku, že přebytečné potraviny skončí v koši. Takové nákupy také omezují používání jednorázových obalů, což pozitivně přispívá ke snížení množství odpadu.

Dalším krokem k prevenci odpadu je rozlišovat na obalech produktů dvě výše zmíněná data: datum, které určuje nejlepší kvalitu produktu, a datum spotřeby. První termín (např. „minimální trvanlivost do“) platí pro produkty, které si do uvedeného data uchovávají plnou kvalitu, ale po tomto datu mohou ztratit chuť, vůni nebo vzhled. Produkty jako mouka, těstoviny a cereálie lze po tomto datu konzumovat, pokud byly správně skladovány. U rychle se kazících produktů, jako je jogurt nebo sýr, platí datum spotřeby (např. „spotřebujte do“). Po tomto datu by se neměly jíst kvůli riziku množení bakterií a dalších mikroorganismů.

Nezapomeňte také vybírat místní produkty. Potraviny dovážené z vzdálených částí světa znamenají nejen delší dobu přepravy, ale také vyšší riziko, že se během přepravy zkazí, což vede k větší produkci odpadu. Navíc přeprava potravin na velké vzdálenosti přispívá k znečištění životního prostředí a zvyšuje naši uhlíkovou stopu. Nakupováním místně snižujeme jak množství plýtvání potravinami, tak negativní dopady přepravy na naši planetu. Snažme se minimalizovat tzv. „potravinové míle“, tedy vzdálenost, kterou potraviny urazí od místa výroby až na náš stůl, podporujeme tak udržitelný rozvoj a snižujeme zbytečné ztráty.

Vyplatí se nákup do zásoby?

U volně ložených produktů může být nákup do zásoby rozumný, ale je důležité dbát na míru, aby se zabránilo výskytu škůdců, jako jsou například moli potravinoví. Produkty jako mouka, cukr a krupice by měly být nakupovány ve větším množství, ale s opatrností. Pořiďte si tyto položky podle potřeby jednou za měsíc nebo každé dva týdny. Čerstvé produkty jako zelenina, ovoce a mléčné výrobky kupujte raději v menších porcích, tolik, kolik spotřebujete během několika dnů. Pomůže vám to je neplýtvat.

U čerstvých produktů byste měli pečlivě plánovat nákupy – delší skladování doma vede k tvorbě plísní a v takovém stavu jsou potraviny nebezpečné. Pamatujte, že nestačí odstranit jen plesnivou část – všechny potraviny vykazující známky zkažení by měly být vyhozeny. Správnou organizací nákupů minimalizujete riziko plýtvání potravinami a získáte větší jistotu, že konzumujete plnohodnotné, výživné a čerstvé produkty.

Zbytky nepatří do koše – dají se kreativně využít

Místo vyhazování zbytků jídla se vyplatí je v kuchyni využít různými a kreativními způsoby. Například místo vyhození listů zeleniny, jako jsou listy ředkviček, zkuste je přidat do salátu nebo z nich připravit pesto. Z malých porcí krupice, luštěnin nebo zeleniny, které máte v lednici, můžete snadno připravit lahodnou krémovou polévku. Jednotlivé druhy zeleniny jsou zase ideální na palačinky. Povzbuzujeme vás, abyste experimentovali s recepty na nulový odpad – nechte se jimi inspirovat a přineste pozitivní změny do každé kuchyně.

Vyplatí se sdílet jídlo, na které nemáme čas

Potraviny, jejichž datum spotřeby brzy vyprší, by měly být předány dál. Nevyhazujme je. Existuje mnoho možností, jak sdílet potraviny, které mohou pomoci lidem v nouzi. Potravinové banky a jídelny jsou místa, kde můžete darovat přebytečné produkty, které jsou pak předány těm, kdo je potřebují. V mnoha městech, včetně Varšavy a Lodže, existují tzv. komunitní ledničky, kde můžete uchovávat potraviny s kratší minimální trvanlivostí. Jsou dostupné například v blízkosti obchodů a kanceláří. Sociální organizace jako spolek Unser Brot v Lodži také budují síť ledniček, aby usnadnily přístup k darovaným potravinám. Potraviny lze také darovat humanitárním organizacím, například na Expo ve Varšavě, které informuje o aktuálních potřebách.

Moderní životní rytmus a rostoucí ceny potravin v důsledku inflace vedou mnoho z nás k hledání rychlých a cenově dostupných řešení jídel. Hotová jídla s sebou jsou velmi oblíbená, ale je možné spojit pohodlí s finančními výhodami a zároveň udělat něco dobrého pro ostatní? Ukazuje se, že ano. V Polsku, stejně jako v dalších evropských zemích, existují aplikace, které umožňují nakupovat potraviny za výhodnější cenu v restauracích a zároveň pomáhají v boji proti plýtvání potravinami. Aplikace „Too Good To Go“ je velmi populární, protože umožňuje uživatelům koupit přebytečné potraviny v restauracích za sníženou cenu. Dalším nástrojem je „Foodsi“, který spolupracuje s místními podniky na podpoře odpovědného nakládání s potravinami. Ve Varšavě pak existuje iniciativa „Foodsharing Warszawa“, jejímž cílem je usnadnit sdílení potravin a informovat obyvatele o dostupných gastronomických zařízeních ve městě.

Tato inovativní řešení nejen umožňují úspory, ale také podporují lidi, kteří mohou z darovaných potravin těžit, a přispívají tak ke snižování odpadu.