Obsah:

• Název produktu na etiketě
• Jak rozluštit složení produktu?
• „E“ symboly na štítcích – jsou všechny špatné?
• Označování a informace o alergenech
• Správným čtením štítku si lidé s potravinovou přecitlivělostí mohou vybrat správný produkt.
• Výživové údaje na štítku
• Datum na obalu – jak jej správně číst?
• Mohou být na štítku uvedeny i další informace?

Spotřebitelé přistupují k informacím na potravinových etiketách různě. Alergici sledují alergeny, lidé na redukční dietě složení a energetickou hodnotu. Ti, kdo dbají na kvalitu a bezpečnost potravin, sledují datum spotřeby. Z pohledu výživového poradce je důležité umět pochopit a analyzovat nutriční hodnotu produktu. Naučme se tedy tajemství etiket a zjistěme, jak je správně číst, abychom mohli učinit informované rozhodnutí.

Název produktu na etiketě

Produkty často poznáme podle jejich obalu, ale vyplatí se dávat pozor, aby se nepodobal obalu konkurenčního produktu, protože by to mohlo vést k záměně. Někdy název produktu napovídá o způsobu jeho zpracování, například „mražený“ nebo „uzený“. Důležité je, aby název produktu nebyl nahrazen značkou nebo názvem vytvořeným výhradně pro marketingové účely. Vždy věnujte pozornost označení – ať už se jedná o sýr, sýru podobný produkt, máslo nebo tukovou směs. Přestože je rozdíl malý, jedná se o zcela odlišné produkty.

Jak rozluštit složení produktu?

Jako složky produktu se považují všechny látky, včetně přísad, které byly použity během výrobního procesu a zůstaly v konečném produktu. Na etiketě jsou ingredience uvedeny v sestupném pořadí – čím níže na seznamu, tím menší je množství dané složky v produktu.

Výjimkami jsou například čerstvé ovoce a zelenina (včetně brambor), perlivá voda a ocet (pokud neobsahují jiné přísady) a také produkty jako sýr, máslo, kyselé mléko a smetana, pokud neobsahují další přísady jako enzymy nebo bakteriální kultury.

Vyhněte se produktům s dlouhými seznamy složek s neznámými názvy a těm, které obsahují glukózo-fruktózový sirup, cukr, palmový tuk, kokosový tuk nebo transmastné kyseliny.

„E“ symboly na štítcích – jsou všechny špatné?

Přísady se do potravin přidávají, aby zlepšily jejich chuť, vzhled, trvanlivost nebo konzistenci. Značka „E“ znamená, že látka byla podrobena bezpečnostnímu hodnocení a používá se v množstvích, která na základě dostupných výzkumů nepředstavují zdravotní riziko. Příklady takových látek jsou mononatriumglutamát (E621) nebo aspartam (E951), ale také často používaná kyselina citronová, sůl nebo karamel.

Některé barviva jako tartrazin (E102) a allurarot (E129) mohou u dětí ovlivnit hyperaktivitu a pozornost. Po novém přehodnocení byla jejich povolená koncentrace v produktech snížena.

Označování a informace o alergenech

Výrobci jsou povinni informovat spotřebitele o alergenech obsažených v produktech. Seznam látek, které mohou vyvolat alergie nebo intolerance, je uveden v nařízení EU (příloha 2 nařízení č. 1169/2011). Patří sem mimo jiné: obiloviny, korýši, vejce, ryby, arašídy, sója, ořechy, celer, hořčice, sezam, oxid siřičitý, lupina a měkkýši.

I když u některých produktů není vyžadován úplný seznam složek (např. alkoholické nápoje), musí výrobce upozornit na přítomnost alergenů. Někdy nelze přítomnost dalších alergenů v produktu vyloučit ani přes veškerá opatření. V takových případech je na štítku například uvedeno „Stopy arašídů“.

Správným čtením štítku si lidé s potravinovou přecitlivělostí mohou vybrat správný produkt.

Lidé s potravinovými intolerancemi musí pečlivě kontrolovat označení produktu. Alergeny jsou obvykle zvýrazněny, jiné složky, které mohou vyvolat příznaky intolerance, však nejsou vždy viditelné.

Při eliminační dietě je důležité vědět, které složky je třeba vynechat. Vezměte také na vědomí, že produkt může obsahovat stopy alergenů. To může být způsobeno kontaktem s jinými produkty na stejné výrobní lince.

Vždy proto zkontrolujte, zda produkt obsahuje alergen, na který reagujete. Alergeny jako mléko, ořechy a vejce jsou obvykle tučně zvýrazněny nebo podtrženy.

Výživové údaje na štítku

Referenční příjem (RIV) je podle vědeckého výzkumu množství živin, které by měl průměrný dospělý člověk denně přijmout.

RWS nezohledňuje individuální rozdíly, jako je věk, tělesná hmotnost nebo fyzická aktivita, a proto není vhodnou hodnotou pro každého člověka.

Tato hodnota se většinou vztahuje na jednu porci produktu. Cílem je pomoci vám sledovat příjem živin, zejména těch, které mohou být konzumovány v nadměrném množství, jako je cukr nebo sodík.

Štítky produktů obsahují nutriční informace, včetně kalorií, bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny, sodíku a vybraných vitamínů a minerálů.

Datum na obalu – jak jej správně číst?

Pod „Minimální trvanlivost do“ nebo „Spotřebujte do“ se rozumí datum, do kterého výrobce garantuje kvalitu produktu. Vždy jej zkontrolujte, ale mějte na paměti, že se nejedná o datum výroby.

U některých produktů, jako je čerstvé ovoce a zelenina, alkohol (nad 10 % objemu), chléb spotřebovaný do 24 hodin, ocet, sůl, cukr, bonbóny a žvýkačky, není uvedení data povinné.

Minimální trvanlivost může být uvedena takto:

•     „Minimální trvanlivost do...“ – platí pro zkazitelné produkty, u kterých jsou uvedeny den, měsíc a rok,

•     „Minimální trvanlivost do/konec“ – u produktů s delší trvanlivostí je obvykle uveden i měsíc a rok.

Produkty po tomto datu mohou ztratit na kvalitě, například změnit chuť, vůni nebo barvu. U trvanlivých potravin však není při jejich konzumaci významné riziko. Nicméně zkazitelné potraviny, jako jsou mléčné výrobky a chléb, by po uplynutí minimální trvanlivosti neměly být konzumovány. To může představovat zdravotní riziko.

Mohou být na štítku uvedeny i další informace?

Dávejte pozor na další údaje na štítcích, například „nízkokalorický“ nebo „bez cukru“. Nutriční údaje poskytují informace o určitých vlastnostech produktu, například o jeho kalorické hodnotě nebo nutriční hodnotě.

Buďte ostražití vůči nepoctivým praktikám, jako je tvrzení, že olej je „bez cholesterolu“, když žádný olej přirozeně cholesterol neobsahuje.

Štítek může obsahovat označení, která poskytují informace o kvalitě produktu, např. certifikáty pro ekologické zemědělství nebo regionální zemědělství. Pouze produkty, které splňují určité požadavky, získají toto označení. Výrobci někdy používají podobné symboly, aby spotřebitele zmátli. Proto se vyplatí znát povolené symboly. Tato označení mohou být regulována předpisy EU, mezinárodními organizacemi nebo národními systémy kvality.